Vykuřování je prastarý způsob očištění okolního prostoru.

Vykuřování probíhá za pomocí zapálených celých bylin, pryskyřic či vonných dřev.

Na vykuřování je třeba nehořlavá podložka, nejčastějsi se volí kadidelnice v podobě mušle, která má přirozeně ve své skořápce otvory a přivádí tak vzduch pod doutnající svazek. Případně je oblíbený kotlík, kde je snadná regulace intenzity vůně a to díky přklopení pokličkou. Na vykuřování se hodí tako keramické či kovové misky.

Bylina nejvhodnější k vykuřování je bílá šalvěj, která je známou očistnou a ochrannou rostlinou. Šalvěj se často kombinuje s dalšími vůněmi - růže či santalové dřevo. K zapálení je také vhodný cedr.

Dřevo, které se používá k vykuřování se nazývá palo santo - posvátné dřevo s nezaměnitelnou sladkou vůní. Postačí zapálit zapalovačem třísku tohoto dřeva, sfouknout a nechat doutnat.